Corporate / M&A

Changes to the Czech Insolvency Act

Important changes have been implemented into the Czech Insolvency Act. All participants of an insolvency proceeding should be aware of them.

As of 1 January 2014, the substantial systemic amendment to the Czech Insolvency Act (the Act) became effective. The author gives a short overview of the most important changes.

Appointment of the insolvency administrator

Before 1 January 2014, the insolvency court could appoint the insolvency administrator at its discretion. Since the amendment of the Act, the insolvency court must use a rotation scheme to nominate an insolvency administrator based on the order determined by the date of registration of the insolvency administrator in the list of insolvency administrators maintained by the respective insolvency court. Exceptions must be based on objective reasons, and the decision must have a reason.

Stronger effects of the decision on the insolvency

Before, there were no special effects of the decision on the insolvency, with the exception of set-off limitations. Since 1 January 2014, it is not possible to order or commence the enforcement of a decision or execution that would affect the property owned by the debtor or assets. It also suspends judicial and arbitration proceedings on receivables and on other rights relating to assets in the insolvency proceedings that will be claimed by application or on receivables that are not satisfied in insolvency proceedings. It is also prohibited to issue decisions in judicial or arbitration proceedings or to commence such new proceedings.

Reorganisation

Previously, if a company wanted to use a reorganisation procedure without the prior approval of its creditors, a company had to have an annual turnover of at least CZK 100 mln or at least 100 employees. As of 1 January 2014, it is sufficient for the company to have a turnover of at least CZK 50 mln or at least 50 employees. Furthermore, if the reorganisation is initiated by creditors, or if the debtor does not fulfil the criteria in the previous sentence, the creditor committee may now appoint and recall members of statutory and supervisory bodies of the debtor.

Discharge

More than 90% of insolvency proceedings are held in the form of discharges, ie, the discharge of liabilities of mostly natural persons who are not entrepreneurs. The amendment includes exceptions that enable natural persons to use discharge even if they have some liabilities from their previous entrepreneurial activity. As of 1 January 2014, the Act explicitly regulates joint discharge of spouses. This joint procedure eases and speeds up the discharge procedure because both spouses are considered to be only one debtor and their joint property is dealt with as one.

Alignment with the new Civil Code

The amendment aligns the Act with the principles, terms, etc. of the new Civil Code. It also specifies in more detail the connection to the procedural codes. Several important procedural provisions are now explicitly regulated in the Code.

Voting of creditors

Previously, a creditor was not allowed to vote except in regard to the election of the creditors’ committee in matters concerning a party that forms a group with the creditor. As of 1 January 2014, this prohibition was lifted. Creditors may now also vote in matters related to other entities of their group.

Insolvency proceeding with companies with lack of assets

Approximately one-fourth of all insolvency proceedings have been dismissed due to lack of property. This has changed. A liquidator of a company may now directly request the deletion of a company from the Commercial Register when there are not enough assets for an insolvency proceeding. An insolvency proceeding is no longer required.

Treatment of conditional receivables

Receivables registered in the insolvency proceeding as conditional by persons from whom the creditor may request performance will no longer be included in the agenda of the review meeting while the creditor is also claiming the registered receivable from the debtor in the proceedings. Until the deferral condition is met, creditors that registered receivables bound to the deferral condition may not vote at a creditors’ meeting.

Dominance of the insolvency proceeding over the enforcement proceeding is strengthening. Reorganisation and discharge is open to more creditors. Insolvency administrators are now nominated on a rotation scheme.

Česká republika: Změny v českém insolvenčním zákoně

V českém insolvenčním zákoně byly provedeny významné změny. Všichni účastníci insolvenčního řízení by si těchto změn měli být vědomi.

Dne 1. ledna 2014 nabyla účinnosti zásadní systémová novela českého insolvenčního zákona (Zákon). Tento článek poskytuje stručný přehled nejdůležitějších změn.

Ustanovení insolvenčního správce

Před 1. lednem 2014 mohl insolvenční soud ustanovit insolvenčního správce podle svého volného uvážení. Po novele Zákona musí insolvenční soud ustanovit insolvenčního správce na základě rotačního principu dle pořadí určeného podle data zápisu insolvenčního správce do seznamu insolvenčních správců vedeného příslušným insolvenčním soudem. Výjimky musí být založeny na objektivních důvodech a rozhodnutí musí být odůvodněno.

Silnější účinky rozhodnutí o úpadku

Dříve rozhodnutí o úpadku žádné zvláštní účinky nemělo, s výjimkou omezení započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele. Od 1. ledna 2014 není možné nařídit či zahájit výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty. Ohledně pohledávek a jiných práv týkajících se majetku v insolvenčním řízení, které lze uplatnit přihláškou, nebo pohledávek, jež se v insolvenčním řízení neuspokojují, se rovněž pozastavují soudní a rozhodčí řízení. Je také zakázáno v soudních nebo rozhodčích řízeních vydávat rozhodnutí a zahajovat nová taková řízení.

Reorganizace

Původně bylo nutné, aby společnost, jež chtěla použít postup reorganizace bez předchozího souhlasu jejích věřitelů, měla roční obrat ve výši nejméně 100 milionů korun nebo nejméně 100 zaměstnanců. Od 1. ledna 2014 je dostačující, aby měla společnost obrat nejméně 50 milionů korun nebo alespoň 50 zaměstnanců. Navíc je-li reorganizace zahájena na návrh věřitele nebo dlužníka a nesplňuje-li kritéria uvedená v předchozí větě, je nyní věřitelský výbor oprávněn jmenovat a odvolávat členy statutárních a dozorčích orgánů dlužníka.

Oddlužení

Více než 90 procent insolvenčních řízení se řeší oddlužením, tj. oddlužením převážně fyzických osob, které nejsou podnikateli. Součástí novely jsou nyní výjimky, které fyzickým osobám umožňují podat návrh na povolení oddlužení i tehdy, když některé jejich dluhy pocházejí z podnikání. Od 1. ledna 2014 zákon výslovně upravuje společné oddlužení manželů. Toto společné řízení proces oddlužení usnadňuje a urychluje, protože se oba manželé považují pouze za jednoho dlužníka a na jejich společné jmění manželů se pohlíží jako na jeden celek.

Propojení s novým občanským zákoníkem

Novela propojuje Zákon se zásadami, podmínkami atd. nového občanského zákoníku. Detailněji také specifikuje vztah k procesně-právním předpisům. Několik důležitých procesních ustanovení je nyní výslovně upraveno v zákoníku.

Hlasování věřitelů

S výjimkou volby věřitelského výboru dříve nebylo věřiteli dovoleno hlasovat o věcech týkajících se osoby, která tvoří s věřitelem koncern. Od 1. ledna 2014 je tento zákaz odstraněn. Věřitelé nyní mohou hlasovat i v záležitostech ostatních entit téhož koncernu.

Insolvenční řízení se společnostmi s nedostatkem majetku

Přibližně čtvrtina všech insolvenčních řízení byla zastavena z důvodu nedostatku majetku. To se od 1. ledna 2014 změnilo. Nyní je likvidátor společnosti oprávněn přímo požádat o výmaz společnosti z obchodního rejstříku, pokud její majetek nepostačuje ani k úhradě nákladů insolvenčního řízení. Insolvenční řízení se již nevyžaduje.

Úprava podmíněných pohledávek

Pohledávky přihlášené v insolvenčním řízení jako podmíněné osobami, od kterých může věřitel požadovat plnění, se již nezařazují na přezkumné jednání po dobu, po kterou v insolvenčním řízení uplatňuje vůči dlužníku přihlášenou pohledávku věřitel. Do doby splnění odkládací podmínky nemají na schůzi věřitelů hlasovací právo věřitelé, kteří přihlásili pohledávky vázané na odkládací podmínku.

Dominance insolvenčního řízení nad exekučním řízením je posílena. Reorganizace a oddlužení jsou přístupné více věřitelům. Insolvenční správci se nyní ustanovují na základě rotačního principu.